E-Shop | Zvířata | Burza | Fórum | Aukce

Historie české bagdety (díl III.)

Plánovaná speciální výstava do Heřmanova Městce se sice pro velký výskyt mixomatozy králíků nekonala, ale chovatelská činnost se začala poznenáhlu obnovovat. Na již desátou speciální výstavu české bagdety pořádanou ve Vysokém Mýtě je přihlášeno opět velké množství holubů (253 kusů). Zde je poprvé použit nový bodový systém hodnocení holubů zavedený v roce 1965. Ten zmírňuje rozpory při posuzování a umožňuje vyváženěji posoudit přednosti a nedostatky každého holuba. V této době již činnost klubu nabývá bývalé aktivity. Daří se rozšířit perlovou barvu oka na všechny rázy plnobarevných českých bagdet, takže na speciální výstavě roku 1967 v Heřmanově Městci se jiné než perlooké takřka nevyskytují. V následujícím roce však z důvodu nemoci musí rezignovat na funkci jednatele Josef Pleskot. Novým jednatelem je zvolen Rudolf Bareš z Holic. A opět jako již vícekrát začíná ochabovat klubová činnost. V roce 1969 a 1970 jsou sice uspořádány speciální výstavy v Chrudimi a Holicích, ale po smrti Josefa Pleskota a o rok nato i předsedy klubu Josefa Korbela činnost ustává nadobro. V této pro klub těžké chvíli se chápou činnosti někteří chovatelé jako Kubelka, Hájek, Faltys, Jirout, Fikejzl, Čapek, Krpata, Horák, Makrlík, Konvalina, Poborský, Hluboček, Vaňák, Pavlíček a Václavík. Při speciální výstavě ve Vysokém Mýtě je 3.10.1971 zvolen nový výbor klubu. Předsedou se stává Jan Kubelka z Bořic, jednatelem Bedřich Hájek z Chrudimi, místopředsedou František Vaňák z Vysokého Mýta a pokladník Bohuslav Fikejzl. Po několika letech je znovu ustavena funkce vzdělavatele, do které je zvolen Ladislav Václavík z Holic.
Obnovená činnost se v prvé řadě projevila na vyšší informovanosti členské základny o dění v klubu. Klubový oběžník začíná vycházet až třikrát ročně. Je možné zaznamenat i pěstitelský pokrok v prošlechtění některých rázů české bagdety, jako plnobarevných žlutých, bílých a čápků černých a modrých. České bagdety černé plnobarevné však mají stále hodně tmavé zoby, zato však pěkně utvářenou hlavu se silným zobem a mohutnou postavu. Tato situace přetrvává i na následující speciální výstavě v České Lípě.
V roce 1973 klub pořádá speciální výstavu českých bagdet z propagačních důvodů při příležitosti celostátní výstavy v Brně. Zde jsou dva chovy uznány jako plemenné. Jde o české bagdety černé bělopruhé Ladislava Václavíka a černé čápky Jana Kubelky.
O rok na to ve spolkové hale v Chocni potěšily bagdety černé plnobarevné, které byly vystavovány již z čistými zoby a u některých jen s malými jehlami. A i ostatní rázy se pochlubily velmi dobrou kvalitou, krom barvy modré, kde byly stále slabé, tmavé zoby. Další speciální výstavy české bagdety se od roku 1975 začínaly pořádat vždy koncem ledna v Pardubicích. Bývalo zde vystaveno od 140 do 190 českých bagdet.
Klubové volby roku 1976 uvolnily na vlastní žádost z funkce jednatele Bedřicha Hájka, který je zvolen místopředsedou. Jeho nástupcem se stává Ing. František Faltys z Holic a pokladníkem Oldřich Jirout z Pardubic. Po kritice nedostatečné přednáškové a jiné odborné činnosti klubu, dochází k novému obsazení funkce vzdělavatele, kterým je zvolen J.Příhoda ze Svratky. J.Příhoda však tuto funkci zastává jen jedno funkční období a po jeho uplynutí je vystřídán Josefem Poborským z Chotče. A dotřetice ani toto obsazení není konečné. Po návratu k chovu a posléze i do členských řad klubu, je v roce 1983 zvolen vzdělavatelem Karel Pitřík.
Na výstavě plemenných chovů roku 1977 v Českých Budějovicích jsou opět uznány dva chovy jako plemenné. Jan Kubelka obhájil plemenný chov černých čápků, ale místo Ladislava Václavíka, který se výstavy nezúčastnil, získává plemenný chov na červené čápky Ladislav Krpata z Dolních Ředic. Tyto plemenné chovy jsou obhájeny i na jejich následující výstavě ve Velvarech, a nejen to, plemenný chov získává i Vladimír Stříbrný z Prahy, na české bagdety černé bělopruhé, Ing. Petr Vaverka, na černé pigry a Oldřich Jirout z Pardubic, na modré čápky.
Největším počtem uznaných plemenných chovů ve své historii se však klub mohl chlubit jen dva roky. Podstatné zpřísnění uznávacího řízení, zvláště po stránce vedení chovné dokumentace, znamenalo, na výstavě ve Velvarech, ztrátu všech plemenných chovů. Tento stav přetrvával až do roku 1983, kdy po vzestupu prošlechtění plnobarevných červených je v Plačicích chov českých bagdet červených bělopruhých Jaromíra Kropáčka z Dolních Ředic uznán za plemenný a tento obhajován až do roku 1989. K speciálním výstavám, které byly pořádány v Pardubicích se přidali i Holické výstavy výletků české bagdety. V roce 1979 se na výstavě v Pardubicích poprvé objevily české bagdety pigři Zdeňka Uhlíře z Choče, kteří již měli z očí odstraněny tmavé klínky. Poslední zde pořádaná speciální výstava je v lednu 1982. Ta již však následovala po první sdružené speciální výstavě bradavičnatých plemen holubů pořádané začátkem prosince 1981 v Kunovicích u Uherského Hradiště. Zde došlo na schůzi 6.12.1981 k rozšířeni působnosti klubu na dragouny a indiány. Nové uspořádání klubu je dokončeno ve výborových volbách roku 1983, kdy místopředsedou a zároveň poradcem chovu za dragouny je zvolen Miloslav Blahoš a poradcem chovu za indiány Josef Hořešovský o rok nato vystřídaný Ladislavem Seidlem.
Další speciální výstavy bradavičnatých plemen holubů se začaly od roku 1982 pořádat v Holicích. Počet vystavených českých bagdet se zde blížil až 200 kusům. Sedmá sdružená výstava bradavičnatých plemen holubů se z důvodu výstavby nové výstavní haly v Holicích roku 1987 pořádala v Újezdu u Brna, kam klub uspořádal společný zájezd.
U vystavovaných plnobarevných bagdet byl znát pokrok v prošlechtění perlové barvy oka. Nejen, že se již nevyskytuje oko se žlutou nebo oranžovou duhovkou, ale někteří jedinci mají oko jen málo prokrvené. Také u čápků došlo k podstatnému zlepšení, zvláště kresby a tvaru hlavy. Horší situace je však se sílou a tupostí zobáku, ačkoliv před pár lety měly černé a červené plnobarevné zoby již velice pěkné. Obdobná situace byla u postavy, která se sice zkrátila, zato však hodně vystavených bagdet bylo úzkých v prsou a drobných. Obočnice přetrvávají světlejší a hrubé, zvláště u starších jedinců. I zde však v minulosti byla situace lepší. Zhoršování často již ustálených znaků je u české bagdety způsobováno malou chovnou základnou plemene, kde vliv některých i nepředvídatelných ztrát, jako úmrtí chovatele, dravci a nemoci, mohou mýt za následek až úplné vymizení některých rázů v lepším případě návrat o desítky let nazpět v prošlechtění jednotlivých znaků. Po chovatelské stránce zůstal cíl vytyčený již v roce 1983. Zlepšit sílu hlavy, tupost zobáku a dosáhnout jednotnosti typu ve všech rázech. Vyřazovat z chovu holuby úzkých postav. Věnovat pozornost čistotě barvy a kresby. Potěšující byl stále stoupající zájem o chov, který se projevoval jak účastí na výstavách,po otevření nové haly v Holicích byl vystaven zde největší počet 236 českých bagdet, tak i rostoucím zájmem o činnost klubu. Výborové volby až na drobné změny ve funkci vzdělavatele české bagdety, kterého začal zastávat Jaroslav Krupka z Brozan, potvrdily stávající vedení klubu. V roce 1988 vychází dvakrát klubový zpravodaj. V něm je poprvé zveřejněna, po recenzi Ing.Havlínem CSc. genetika některých jednoduše dědičných znaků české bagdety a návrh ústředního výboru Českého svazu chovatelů na nový vzorník, v kterém jsou na základě standartu zpracovaného klubem již roku 1986 provedeny určitá doplnění a úpravy. Znovu je připuštěna chocholatá a na požadavek Jana Dostála z Libčic nad Vltavou, dle členské schůze konané 31.11.1984, modrá kapratá česká bagdeta. Nedostatečnou pozorností kterou chovatelé návrhu věnovali se však do nového vzorníku dostaly některé drobné nepřesnosti až chyby.
Mezi vady zobáku místo slabý a chybně zbarvený byla použita formulace krátký a chybně zbarvený i přesto, že česka bagdeta má spíše problémy se slabými šídlovitými zobáky. Rokem uznání plemene je uváděn rok 1941 a konečné do jeho brožovaného vydání z roku 1993 byla zařazena některá nešťastně zvolená pojmenování kreseb. Místo čápek je použit název barevnoocasý štítník a šupinatí (pigři) jsou uváděny jako proužkovaní. Po změnách které nastaly uvnitř státu v listopadu roku 1989 však práce chovatelů české bagdety začala ochabovat a tak na drobné nepřesnosti nového vzorníku nikdo ani neupozornil.
Nové zákony na ochranu přírody obzvláště dravců, přísné postihy za jejich porušování, rozšířeni do té doby u holubů neznámých chorob a v neposlední řadě i existenční problémy nejednoho chovatele, vedly ke snižování stavu holubů a nakonec i k úbytku chovatelů české bagdety. Počet vystavovaných holubů a jejich úroveň na holických speciálkách začala postupně klesat.

Galerie

Vloženo: 25. listopadu 2012 Jaroslav Krupka Zobrazeno: 2154x
TOPlist